Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: Chráníme vaše osobní údaje

Alfons Mucha (1860 - 1939)

Popis

Slavný český, ale současně světoznámý secesní malíř a dekorativní umělec se narodil 24. července 1860 v Ivančicích. Na svět přišel v zadním traktu ivančické soudní budovy. Právě zde je také dnes jeho památník. Pocházel ze šesti dětí Ondřeje Muchy. Výtvarné vlohy se u něho projevovaly odmalička. Roku 1872 nastoupil na Slovanské gymnázium v Brně, a jelikož měl mimořádný nejen výtvarný, ale také hudební cit, tak si přivydělával jako vokalista v chrámu sv. Petra a Pavla na Petrově. V roce 1877 se Alfons Mucha vrací do Ivančic, kde mu otec zajistil místo soudního písaře. V následujícím roce se Alfons neúspěšně pokusil o přijetí ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a  plakáty, navrhoval pozvánky. Na podzim roku 1879 Alfons Mucha odjel do Vídně, kde pracoval jako malíř divadelních dekorací.

Když v roce 1881 vyhořel Ringtheater, nejvýznamnější zákazník jeho zaměstnavatele, byl Mucha jako nejmladší zaměstnanec propuštěn. Poté pobýval v Mikulově, kde si vydělával na živobytí mimo jiné i malováním portrétů. Svým talentem Alfons Mucha zaujal hraběte Khuena-Belasiho, který ho pověřil malířskou výzdobou zámku Emmahof u Hrušovan nad Jevišovkou a rovněž hradu Gandegg v Tyrolích. Hrabě byl Muchovou prací tak nadšen, že se rozhodl finančně ho podporovat na jeho studiích na Akademii v Mnichově a na pařížských akademiích Julian a Colarossi.

Zásadní přelom v jeho životě představuje rok 1894, kdy byl víceméně náhodou požádán slavnou francouzskou herečkou Sarah Bernhardtovou o vytvoření plakátu. Mucha obstál a obdržel exkluzivní smlouvu pro následujících šest let, mimo jiné navrhoval pro herečku i oděvy a účesy. Dekorativní styl, kterým pracoval, dokonce pak nesl jeho jméno. Francouzi jej nazývali „Le styl Mucha“ a byl pro ně synonymem secese. Alfons Mucha se stal umělcem světového jména jako malíř, grafik, tvůrce plakátů, šperků a dekorativních předmětů.

V roce 1904 odjel do USA, kde se zapojil do slovanského vlasteneckého hnutí. Tehdy se v něm zrodila myšlenka Slovanské epopeje, jeho závěrečného velkého díla, které začal realizovat po  návratu do Čech v roce 1910 a dokončil roku 1928. Slovanskou epopej tvoří 20 monumentálních pláten, na  nichž jsou zachyceny výjevy z  dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů. Od roku 1963 je Slovanská epopej vystavena na zámku v Moravském Krumlově, odkud byla v roce 2011 převezena do Prahy a od r. 2012 zpřístupněna ve veletržním paláci. Za zmínku rovněž stojí fakt, že Mucha pro samostatné Československo navrhoval bankovky a  známky. Alfons Mucha zemřel 14. července 1939 v  Praze.

Po stopách Alfonse Muchy na Jižní Moravě:

  • Slovanská epopej – původně instalovaná na zámku Moravský Krumlov, nyní v Praze
  • Památník Alfonse Muchy – Ivančice
  • V roce 1935 byla v Mikulově instalována pamětní deska na domě dnešního hotelu Tanzberg, která však byla nacisty zničena. Autorem náhradní pamětní desky je Nikos Armutidis.
  • Slovanské gymnázium, dnešní gymnázium na třídě Kpt. Jaroše – Brno
  • Chrám sv. Petra a Pavla na Petrově – Brno
  • Muzeum Brněnska, Muzeum v Ivančicích