Cookies

Cookies používáme k přizpůsobení obsahu webových stránek a k analýze provozu. Více informací naleznete zde: Chráníme vaše osobní údaje

František z Ditrichštejna (1570 - 1636)

Popis

Se jménem této významné i kontroverzní osobnosti dějin sedmnáctého století se lze setkat na mnoha místech střední a jižní Moravy. Jako pětiletý se malý Ditrichštejn přistěhoval s rodiči z Madridu do  Mikulova. František Ditrichštejn, který byl později klíčovou postavou rekatolizačního úsilí na Moravě, včetně toho násilného, pečoval o rodové statky vzorně, v Kroměříži razil dokonce vlastní mince. Zasloužil se mimoděk i o malebný kolorit charakteristické kulisy Mikulova, totiž o vybudování kaple a křížové cesty na vrch Tanzberk, dnešní Svatý kopeček. Stavba byla výrazem vděku za překonání morové epidemie z roku 1622. Výraznou památkou na Ditrichštejny je jejich rodová hrobka, uzavírající dnes východní stranu mikulovského náměstí. Ditrichštejnům patřil až do druhé světové války také zdejší zámek. Když na něm sídlil olomoucký biskup kardinál Ditrichštejn, byl Mikulov faktickým hlavním městem Moravy. Ani Brno nepřišlo o stopu kardinálovy slávy. V letech 1614–1620 si tu moravský místodržitel vybudoval raně barokní palác, v němž dnes sídlí Moravské muzeum. Reprezentativní budova hostila za  českého povstání roku 1620 „Zimního krále“ Fridricha Falckého, roku 1748 císařovnu Marii Terezii a v říjnu 1805 před bitvou u Slavkova také ruského vojevůdce Kutuzova.

Po stopách kardinála Františka Ditrichštejna na jižní Moravě:

- Ditrichštejnská hrobka, Mikulov

- Zámek, Mikulov

- Svatý kopeček, Mikulov

- Dietrichsteinský palác, Zelný trh, Brno

Podrobné informace

Obor činnosti kardinál